Cílem svátku je ocenit práci veterinárních sester a připomenout si jejich význam. Často jsou to ony, které jsou s našimi zvířátky až do úplného konce.
Děkujeme vám, že tu jste spolu s námi pro ty, kteří nás milovali ![]()
Historie Dne veterinárních sester
Historie veterinární medicíny sahá až do Mezopotámie v roce 3000 před naším letopočtem, kde byl člověk jménem Urlugaledinna oslavován jako „odborník na léčbu zvířat“. Od té doby je historie plná zmínek o veterinární péči po celém světě. Jedna z prvních písemných zmínek pochází z roku 1900 před naším letopočtem a je zakotvena v posvátných hinduistických textech. Formální začátek veterinární medicíny však přišel mnohem později ve francouzském Lyonu v roce 1761, kdy Claude Bourgelat založil první veterinární školu. Za zrod britské veterinární praxe lze vděčit Odihamské zemědělské společnosti, z níž se v roce 1791 zrodila London Veterinary College.
Americká veterinární lékařská asociace byla založena v roce 1863, aby podpořila veterinární medicínu a její zastánce. Food and Drug Administration (F.D.A.) dále v roce 1965 založila Veterinary Medical Branch, aby dohlížela na veterinární léčiva – z toho se později vyvinulo Centrum pro veterinární medicínu (C.V.M.).
V českých zemích se od roku 1784 vyučovala veterinární medicína na lékařských fakultách pražské a olomoucké univerzity. Postupem času ale sílily snahy o samostatnou českou zvěrolékařskou školu. V roce 1849 navrhl poslanec zemského sněmu Antoním Štaffa Brno jako místo k založení nové školy. Tento návrh byl ale odmítnut, protože Brno je velmi blízko Vídně. V roce 1891 je tedy navržena Praha, ale bez úspěchu. Vlastní veterinární školy se České země dočkaly až po první světové válce, kdy byla v Brně založena Vysoká škola zvěrolékařská, jako první nová vysoká škola československého státu.
Veterinární lékařství prošlo v průběhu staletí mnoha změnami. Zpočátku se zaměřovalo na léčbu hospodářských zvířat, ale od té doby se rozšířilo o domácí zvířata i divoká zvířata. Dnes veterináři a veterinární sestry, diagnostikují, ošetřují a pomáhají různým zvířatům.
Den veterinárních sester byl poprvé ustanoven Veterinární asociací Austrálie (V.N.C.A.), aby zvedl povědomí o důležitosti přínosu práce veterinárních sester pro veterinární péči.
Prostřednictvím našeho Nadačního fondu „Pro ty, kteří nás milovali“ se snažíme pomáhat zvířátkům, která se ocitla v těžké životní situaci a potřebují nákladnou veterinární péči. Tentokrát jsme se rozhodli podpořit přibližně čtyřletého kocourka Honzíka, jehož příběh nás velmi zasáhl.
Honzík byl nalezen před rokem ve velmi špatném zdravotním stavu. Byl podvyživený, dehydratovaný, měl problémy s dýcháním a při veterinárním vyšetření se ukázalo, že má v horním patře otvor vedoucí z tlamičky až do nosní dutiny.
Následná vyšetření odhalila, že byl Honzík v minulosti postřelen. Střela se do jeho těla dostala přes tlamičku a v nosní dutině, uchu i lebce zůstaly úlomky broků.
Od té doby má za sebou dlouhou léčbu, dvě náročné operace a řadu specializovaných vyšetření. Přestože se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, průchod mezi ústní a nosní dutinou se zatím nepodařilo zcela uzavřít. Kvůli tomu se mu při jídle a pití dostává potrava a voda do nosu, což způsobuje opakované infekce a silné záněty.
Honzíka proto čeká další náročná operace, která by mu mohla pomoci žít bez chronických infekcí a neustálé antibiotické léčby. Prostřednictvím našeho nadačního fondu jsme se rozhodli přispět na jeho léčbu a pomoci s úhradou části nákladů spojených s další potřebnou péčí.
Přes všechno, čím si prošel, je dnes z původně vystrašeného tuláka veselý kocourek, který miluje mazlení, spaní v posteli a řádění se svou plyšovou myškou. Honzíkovi držíme všechny tlapky, aby jeho další operace proběhla úspěšně a čekal ho už jen spokojený kočičí život. ❤️
Příběh Honzíka i dalších zvířátek, kterým jsme prostřednictvím našeho nadačního fondu pomohli, najdete na stránce Komu jsme pomohli.
Jsme tu pro ty, kteří nás milovali ❤️
Od čtvrtka do neděle jste nás mohli potkat na For Pets Veletrhu, který se konal v pražských Letňanech. Moc jsme si to užili a vážíme si každého, kdo se u nás zastavil. Děkujeme za vaši přízeň, milá slova i zájem o důstojné rozloučení se zvířátky.
Přečtěte si článek o tom, jak to funguje u nás na Liberecké pobočce, kde byla vyzpovídaná naše Lenka.
Do nového roku vám přejeme hodně síly, zdraví, pohody a ať nás ještě dlouho nebudete potřebovat. Děkujeme za vaši důvěru a podporu, která nám pomáhá být tu pro vás i v těch nejtěžších chvílích.